Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Metoda řešení úloh vedení tepla v materiálu s fázovou změnou s obsahem nanočástic
Kopečková, Barbora ; Knotek, Stanislav (oponent) ; Jícha, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou vedení tepla v materiálech s fázovou přeměnou (PCM) a v PCM s obsahem nanočástic. Podrobněji uvádí odvození jak stacionárních, tak i nestacionárních rovnic vedení tepla pro 1D, 2D i 3D případy. Pro řešení těchto rovnic je použita metoda konečných objemů, jejíž princip je zde také důkladně popsán. Cílem práce je vývoj modelu pro 2D řešení teplotního pole při vedení tepla v PCM a posouzení vlivu implementace nanočástic do tohoto materiálu na dané teplotní pole. K vývoji modelu, výpočtům a vykreslení grafů byl použit software MATLAB.
Integrace materiálů s fázovou změnou ve stavebních konstrukcích
Klubal, Tomáš ; Šťastník, Stanislav (oponent) ; Solař,, Jaroslav (oponent) ; Ostrý, Milan (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá integrací materiálů s fázovou změnou do stavebních konstrukcí. Základním požadavkem je zlepšení tepelné stability v letním období bez využití klimatizačních zařízení. Toho je možné dosáhnout zvýšením tepelně akumulační kapacity stavebních konstrukcí objektu. Jestliže nelze zvýšit akumulační kapacitu v rovině hmotnostní, je možné využít materiály s fázovou změnou. Ty jsou schopny akumulovat latentní teplo a tím zvýšit tepelně akumulační kapacitu objektu. V rámci zpracování disertační práce byly materiály s fázovou změnou zkoumány v termickém inkubátoru, termickou analýzou a především ve full-scale experimentech při komparativním měření. Pro komparativní měření byly využity podkrovní místnosti na Fakultě stavební v Brně, kde jedna funguje jako referenční a druhá jako experimentální. Do té byly instalovány vyrobené tepelně akumulační panely. Ty jsou složeny z nosné desky, na které jsou umístěny kapilární rohože, které jsou omítnuty modifikovanou omítkou. Sádrová omítka je modifikována mikrokapslovaným parafínem ke zlepšení tepelně akumulační kapacity. Tento systém je napojen na tepelné čerpadlo vzduch-voda, čímž je možné akumulační panely dochlazovat nebo dohřívat. V experimentálních měřeních byly zkoumány různé režimy provozu a byl vyhodnocován jejich vliv na vnitřní mikroklima. Akumulace tepla v PCMs tlumí teplotní amplitudu v budově během letního období a zároveň umožňuje odvod akumulovaného tepla přesunout do nočních hodin. Časový interval, kdy je elektrická energie ze sítě odebírána, je nepoměrně kratší než u klimatizace. Konvenční klimatizační zařízení musí pracovat souběžně s působením tepelné zátěže, tzn. v době špičkového odběru elektrické energie. Instalovaný systém dokáže díky nastaveným režimům reagovat na venkovní tepelné podmínky. Nelze však udržet vnitřní teplotu v místnosti na konstantní teplotní hladině, ale lze redukovat denní maxima a udržet teplotu v místnosti v teplotním rozsahu požadovaném legislativou. Zjištěné výsl
Nový vnější tepelněizolační kompozitní systém zohledňující udržitelné využívání přírodních zdrojů
Sokola, Lubomír ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Vejmelková,, Eva (oponent) ; Nosek,, Karel (oponent) ; Žižková, Nikol (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na vývoj ekologicky šetrného kontaktního zateplovacího systému z pohledu složení produktů i skladby celého systému. Záměrem je vyvinout alternativu ke standardním kontaktním zateplovacím systémům. Standardní systémy mají bezesporu přínos k úspoře energií (primární role), ale jejich samotná produkce a složení je rovněž zatížením životního prostředí. Výzkum je soustředěn na vývoj lepicí a stěrkové hmoty a omítky pomocí progresivního materiálu s fázovou přeměnou a vedlejším energetickým produktem (popílkem). Dále pak na výběr izolantu z obnovitelných zdrojů. Pozornost je tedy věnována celkové skladbě zateplovacího systému tak, aby bylo dosaženo minimálního dopadu v ohledu k životnímu prostředí. Cílem je tedy dosažení sekundární úspory energií a zdrojů vlivem složení součástí a také skladbou celého systému.
Nový vnější tepelněizolační kompozitní systém zohledňující udržitelné využívání přírodních zdrojů
Sokola, Lubomír ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Vejmelková,, Eva (oponent) ; Nosek,, Karel (oponent) ; Žižková, Nikol (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na vývoj ekologicky šetrného kontaktního zateplovacího systému z pohledu složení produktů i skladby celého systému. Záměrem je vyvinout alternativu ke standardním kontaktním zateplovacím systémům. Standardní systémy mají bezesporu přínos k úspoře energií (primární role), ale jejich samotná produkce a složení je rovněž zatížením životního prostředí. Výzkum je soustředěn na vývoj lepicí a stěrkové hmoty a omítky pomocí progresivního materiálu s fázovou přeměnou a vedlejším energetickým produktem (popílkem). Dále pak na výběr izolantu z obnovitelných zdrojů. Pozornost je tedy věnována celkové skladbě zateplovacího systému tak, aby bylo dosaženo minimálního dopadu v ohledu k životnímu prostředí. Cílem je tedy dosažení sekundární úspory energií a zdrojů vlivem složení součástí a také skladbou celého systému.
Integrace materiálů s fázovou změnou ve stavebních konstrukcích
Klubal, Tomáš ; Šťastník, Stanislav (oponent) ; Solař,, Jaroslav (oponent) ; Ostrý, Milan (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá integrací materiálů s fázovou změnou do stavebních konstrukcí. Základním požadavkem je zlepšení tepelné stability v letním období bez využití klimatizačních zařízení. Toho je možné dosáhnout zvýšením tepelně akumulační kapacity stavebních konstrukcí objektu. Jestliže nelze zvýšit akumulační kapacitu v rovině hmotnostní, je možné využít materiály s fázovou změnou. Ty jsou schopny akumulovat latentní teplo a tím zvýšit tepelně akumulační kapacitu objektu. V rámci zpracování disertační práce byly materiály s fázovou změnou zkoumány v termickém inkubátoru, termickou analýzou a především ve full-scale experimentech při komparativním měření. Pro komparativní měření byly využity podkrovní místnosti na Fakultě stavební v Brně, kde jedna funguje jako referenční a druhá jako experimentální. Do té byly instalovány vyrobené tepelně akumulační panely. Ty jsou složeny z nosné desky, na které jsou umístěny kapilární rohože, které jsou omítnuty modifikovanou omítkou. Sádrová omítka je modifikována mikrokapslovaným parafínem ke zlepšení tepelně akumulační kapacity. Tento systém je napojen na tepelné čerpadlo vzduch-voda, čímž je možné akumulační panely dochlazovat nebo dohřívat. V experimentálních měřeních byly zkoumány různé režimy provozu a byl vyhodnocován jejich vliv na vnitřní mikroklima. Akumulace tepla v PCMs tlumí teplotní amplitudu v budově během letního období a zároveň umožňuje odvod akumulovaného tepla přesunout do nočních hodin. Časový interval, kdy je elektrická energie ze sítě odebírána, je nepoměrně kratší než u klimatizace. Konvenční klimatizační zařízení musí pracovat souběžně s působením tepelné zátěže, tzn. v době špičkového odběru elektrické energie. Instalovaný systém dokáže díky nastaveným režimům reagovat na venkovní tepelné podmínky. Nelze však udržet vnitřní teplotu v místnosti na konstantní teplotní hladině, ale lze redukovat denní maxima a udržet teplotu v místnosti v teplotním rozsahu požadovaném legislativou. Zjištěné výsl
Metoda řešení úloh vedení tepla v materiálu s fázovou změnou s obsahem nanočástic
Kopečková, Barbora ; Knotek, Stanislav (oponent) ; Jícha, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou vedení tepla v materiálech s fázovou přeměnou (PCM) a v PCM s obsahem nanočástic. Podrobněji uvádí odvození jak stacionárních, tak i nestacionárních rovnic vedení tepla pro 1D, 2D i 3D případy. Pro řešení těchto rovnic je použita metoda konečných objemů, jejíž princip je zde také důkladně popsán. Cílem práce je vývoj modelu pro 2D řešení teplotního pole při vedení tepla v PCM a posouzení vlivu implementace nanočástic do tohoto materiálu na dané teplotní pole. K vývoji modelu, výpočtům a vykreslení grafů byl použit software MATLAB.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.